Benešov nad Ploučnicí - Benen

   Starobylé město (210 m.nad m.) mezi lesnatými vrchy při ústí říčky Bystré do Ploučnice, 8 km jv. od Děčína a 10 km jz, od Č. Kamenice. Již přes sto let významné středisko textilní výroby, dnes spádová obec s rozvinutým průmyslem. Historický vývoj: Benešovsko se poprvé připomíná k r. 1283 za Václava II. v souvislosti s hradem Ostrý jako majetek Jana z Michalovic. Osada vznikla ve 13. stol. jako seskupení obydlí řemeslníků a kupců v podhradí; název zřejmě získala podle majitele Beneše Větrného z Michalovic, který statky vlastnil v l. 1302-1322. V prvé půli 14. stol. kolonizační příliv německých osídlenců, městem od r.1392. Od r. 1407 byl vlastníkem Hynek Berka z Dubé; jeho syn odpůrcem husitů v koalici s lužickým šestiměstím, jehož zástupci se r. 1422 sešli v Benešově s představiteli české reakční šlechty. Husité silně opevněné město delší čas obléhali a obsadili r. 1425 a znova r. 1426. Později Benešov trpěl obléním a přítomností i jiných vojsk, r. 1445 byl saským vojskem vypálen i hrad Ostrý (od té doby v troskách), r. 1510 byly opravovány měst. hradby. Od r. 1450 drželi Benešov Vartenberkové, r. 1511 Mikuláš Trčka z Lípy, od r. 1515 postupně Salhausenové ze Saska, Paustové, Wolkensteinové a Thunové. Ve třicetileté válce byl Benešov několikrát obsazen různými vojsky; účast na poddanských nepokojích proti útlaku selského lidu r. 1625 a 1680. Později bylo panství rozděleno mezi Thuny (velkostatek a Horní zámek) Clary-Aldringcny (lesy a Dolní zámek).Papírna založená r. 1569 byla r. 1863 přebudována na tkalcovnu, r. 1885 byla postavena další přádelna (poblíž dnešního nádraží) se 700 dělníky, postupně vznikaly přádelny i v okolí. Majitel textilek továrník Grohmann si r. 1888 z jejich výnosu zakoupil Dolní zámek a zařídil ho v reprezentativní obydlí průmyslového magnáta; jeho dělníci, seskupení kolem dělnických podpůrných fondů a besed, častými stávkami usilovali o snížení mnohahodinové pracovní doby a o zlepšení mzdových i sociálních podmínek. Po 28. říjnu 1918 byly pokusy o zřízení tzv. Provincie Deutsch-böhmen zlikvidovány na podzim příchodem čs. vojska. V r. 1920 vznikla něm. sekce KSČ, v červenci 1920 v blízké obci Františkov konány přípravy k založení Komsomolu na Děčínsku. V době hospodářské krize třicátých let boje dělnictva za sociální práva i za jednotu pracujících proti nastupujícímu fašismu. Na podzim r. 1938 podíl místních henleinovců při pokusu o fašistický puč ve Verneřicích. Po Mnichovu odtržení od ČSR, za 2. svět. války přechod zdejších textilek na zbrojní výrobu s válečnými zajatci a nasazenými dělníky z okupovaných zemí. Město bylo 9. 5. 1945 osvobozeno jednotkami 2. polské armády v uskupení I. ukrajinského frontu Sovětské armády.  Vyvlastněný Dolní zámek byl zpřístupněn veřejnosti; pův. expozice orientálního umění byla silně poškozena při požáru budovy v zimě r. 1969; po opravě objektu je zde od r. 1973 expozice vývoje obydlí feudálního majitele od 16. do 19. stol. Historické a kulturní pamětihodnosti: Kolem svažitého obdélného náměstí Míru se rozkládá historické jádro města, původně obehnané příkopy a hradbami se třemi branami a věžemi; zbytky měst. opevnění se zachovaly v zámeckém parku. - V 16. stol. za prvních Salhausenů byla nevyhovující vartenberská tvrz přestavěna v zámek ve stylu saské renesance. Na pozdně gotické dispozici vznikla v 1. 1522-1524 dvoupatrová budova Horního zámku s okrouhlou starou věží na sz., se schodištní věží na jv. nároží a s hranolovitou věží na sv. Nádvoří je uzavřeno zdí s renesančním portálem z r. 1571. Na vých. straně nádvoří stojí býv. úřední budova z 16. stol. (v sousedství zaniklého pivovaru) s hranolovitou věží, na jednom ze záp. portálů v přízemí letopočet 1543. Druhá úřední budova, stojící na záp. straně nádvoří, zůstala po požáru r. 1791 zříceninou. Také další hospodářské budovy nebyly již po požáru města r. 1863 obnoveny. Dolní zámek, stojící na záp. straně náměstí Míru, sestává ze tří budov. Severní, největší, byla postavena v 1. 1540-1544 pro Jana ze Salhausenu; střední, ukončená r. 1578, připadla Wolfovi; jižní, postavená v pseudorenesančním slohu r. 1878, vznikla za Aloisie Černínové roz. Morzinové. Sev. jednopatrová obdélná budova Jana ze Salhausenu má renes. štíty ve tvaru oslího oblouku a hranolovitou věž v nádvoří na jižní straně, před ní nově upravený bazén s bronzovým odlitkem Tritóna od Adriaena de Vries (originál z doby kol r. 1600). Stropy přízemních místností mají sklenutou síťovou klenbu s přetínanými žebry, jiné místnosti mají buď hladkou valenou klenbu, nebo valenou klenbu s lunetami. Klenba býv. konírny se opírá čtyřmi klínovými klenbami o středový sloup. V 1. patře má 7 místností dřevěné trámové stropy, kamenná ostění jsou reliéfně zdobena vegetativním vzorem, sdružená okna obou rohových místností jsou dělena baňatými sloupky. - Střední část Wolfa ze Salhausenu je dvoupatrová renes. budova s věží (v ní točité schodiště), obrácená hlavním průčelím do náměstí; nad polokruhovým tesaným portálem je salhausenský znak s letopočtem 1578; pískovcový polosloup nese hranolovitý dvoupatrový arkýř; průjezd a sousední místnost mají šestidílnou žebrovou klenbu, stropy 1. patra jsou ploché; objekt je spojen se severní budovou krytou chodbou. - Jižní budova je pseudorenesanční dvoupatrová obdélná stavba s věží, polokruhovým portálem a hladkým štítem tvaru oslího oblouku. Nová vnitřní instalace (od r. 1973), určená pro návštěvníky, má umožnit pochopit podstatu feudalismu a předkládá urbanistický příklad bydlení renesanční šlechty v poddanském městě. Je tu např. zařízení a provoz kuchyně v 16. až 18. stol. i vybavení vrchnostenské kanceláře (zde je i výtisk vzácné Müllerovy mapy Čech z r. 1720), galérie obrazů odívání prostých lidí v 16. až 18. stol. a jejich portrétů, býv. zámecká zbrojnice se zbraněmi z třicetileté války, v 1. patře pak ukázky zařízení obytných místností feudálního majitele včetně bruselských goblénů a cenných obrazů, barokního nábytku a vybavení i rytého skla a intarzií. K památkově chráněnému areálu patří i dvě budovy v Zámecké ulici. Dům Starschedelů (čp. 51), kde byla v 16. stol. kamenická dílna (pro výstavbu zámku), je nazýván podle rodiny bydlící zde v 1. 1613 až 1620; později součást býv. zámeckého pivovaru. Dům byl nově postaven po r. 1782 a po požáru v r. 1791 opět opraven. Jednopatrová obdélná stavba s hlavním průčelím do ulice, zde portál zakončený zprohýbaným segmentovým obloukem s klenákem; v přízemí valená klenba s úzkými lunetami. - Sousední dům Konojedů (č 52) byl postaven r. 1552 pro Fridricha ze Salhausenu, od r. 1705 sloužil jako špitál. Vstupní síň se šnekovitým schodištěm do 1. patra je sklenuta síťovou žebrovou klenbou, v sousední místnosti jsou valené klenby s lunetami; nad vých. a záp. fasádou jsou renes. volutové štíty; ve dvoře je kamenný sloup s letopočtem 1552, který nesl dřevěnou spojovací chodbu vedoucí k dlouhé kryté chodbě spojující Horní zámek po měst. hradbách s kostelem. Kostel Narození P. Marie, pozdně gotická stavba z let 1483 až 1557, pův. navazoval na měst. hradby se vstupní branou; trojlodí bylo sklenuto v I. 1552 1554, při čemž byla do stavby pojata také starší věž (patrně strážná věž ze 14. stol.) zvýšená r. 1557; další úpravy v 17. až 20. stol.; na sev. straně je přistavěna Salhausenská kaple. Trojlodí kostela je sklenuto síťovou žebrovou klenbou na pilíře, presbytář hvězdovou žebrovou klenbou na konzolách, v Salhausenské kapli je síťová žebrová klenba s příponami a mříž z doby kol r. 1530. Hlavní barokní oltář je z r. 1780, pozdně gotická kamenná křtitelnice z r. 1483, pískovcová kazatelna z 16. stol. V Salhausenské kapli je významný a umělecky cenný soubor kamenných renes. a raně barokních náhrobníků a epitafů, ponejvíce příslušníků rodiny Salhausenú, ale i jiných osob.Další stavební památky: Proti záp. průčelí kostela stojí barokní kaple Bolestné P. Marie z r. 1749, uvnitř rokokový oltář z r. 1750 i jiná rokoková výzdoba (4 sochy světic, 8 obrazů v řezaných rámech). - Morový sloup na náměstí asi z r. 1742 s barokní sochařskou výzdobou. u železničního přejezdu poblíž nádraží ve Františkově n. Pl. je na louce za obcí uchována dělnická kolonie (čp. 101-104) jako doklad způsobu bydlení a životní úrovně dělníků z doby rozvoje kapitalismu v kraji; je to skupina čtyř zděných přízemních domků se střechou krytou dehtovým papírem.

info:

katastrální výměra: 9,77km2

počet obyvatel(2006): 4056

nadmořská výška: 210m

psč: 407 22

části měta: Benešov nad Ploučnicí, Ovesná

adresa městského úřadu: náměstí Míru 1, 407 22 Benešov nad Ploučnicí

web: www.benesov.n.pl.sweb.cz, www.zamek-benesov.cz